Josef Beran

Služebník Boží prof. ThDr. Josef kardinál Beran, dr. h. c. mult.
Kardinál-kněz 33. pražský arcibiskup 21. primas český
Josef Beran (jako římský student, asi 1911)
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Arcidiecéze	pražská
Jmenování	4. listopadu 1946
Předchůdce	Karel Kašpar
Nástupce	František Tomášek
Titulární kostel	Santa Croce in via Flaminia
Heslo	„Eucharistia et labor“ „Eucharistie a práce“
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	10. června 1911 světitel Pietro Respighi
Biskupské svěcení	8. prosince 1946 světitel Saverio Ritter 1. spolusvětitel Mořic Pícha 2. spolusvětitel Antonín Eltschkner
Kardinálská kreace	22. února 1965 kreoval Pavel VI.
Titul	kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zúčastnil se	Papežské konzistoře v únoru 1965 Druhého vatikánského koncilu
Osobní údaje
Datum narození	29. prosince 1888
Místo narození	Plzeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	17. května 1969 (ve věku 80 let)
Místo úmrtí	Řím Itálie Itálie
Příčina úmrtí	rakovina plic
Místo pohřbení	Bazilika svatého Petra (do 2018) Katedrála svatého Víta (od 2018)
Národnost	česká
Rodiče	Josef Beran a Marie Beranová
Povolání	římskokatolický duchovní
Alma mater	Papežská univerzita Urbaniana
Řády a ocenění	Československý válečný kříž 1939 Medaile za zásluhy I. stupně Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy (1991)
Svatořečení
Začátek procesu	2. dubna 1998
Titul svatého	arcibiskup a kardinál
Atributy	biskupská roucha
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Jaroslav Beran (29. prosince 1888 Plzeň^[1] – 17. května 1969 Řím) byl katolický duchovní a teolog, 33. arcibiskup pražský a primas český v letech 1946–1969 a od roku 1965 kardinál.

Byl politickým vězněm nacismu i komunismu, komunistický režim mu navíc po většinu času znemožnil spravovat diecézi. Po jmenování kardinálem prožil poslední roky svého života jako vyhnanec ve Vatikánu.

Po úmrtí jej kardinál Šeper označil za druhého svatého Vojtěcha.^[2] Jako jedinému Čechovi se mu dostalo pocty být pohřben po boku 91 papežů v kryptě svatopetrské baziliky ve Vatikánu s více než sto hroby.^[3] Paradoxně se tak stalo v důsledku komunistického režimu v Československu, který zakázal převoz jeho ostatků do vlasti. Transport se uskutečnil až v demokratickém zřízení během dubna 2018, kdy byly ostatky uloženy v kapli sv. Anežky České ve svatovítské katedrále. V roce 1998 byl zahájen proces jeho blahořečení.